Re: Přirozená hranice mezi plínou a nočníkem

nejsem namachrovaná maminka, ale u syna /dnes je mu 5 let/ jsem toho docílila snadno.
V 11 měsících jsem zjistila, že ovládá plně vůli svěrače při čurání (ucvrkával pro srandu v létě po nahatým spaní z kočárku, delší historka). Takže po jídle jsem ho začala posazovat na nočník, pochopil okamžitě. Do 14 měsíců byl bez plenek, pokazilo se to nahatým běháním, když zjistil, že na čurání se ani nemusí zastavit, natož aby snad hledal nočník... Nicméně i přes to si chodil po vyčurání říct o čistou plenku a měl interval cca 90 minut (čistý pína, iný pína, mluvil celkem dobře, když to porovnávám s jeho sestrou ). V 18 měsících jsme byli na horách, tam byl starší chlapeček, co chodil na nočník, a syn se dožadoval taky a po návratu z hor plenky odmítnul, že ve velký. Málem mě ranila mrtvice, bo byl leden, mrzlo a ven se chodilo v kombinéze. Na 2 týdny jsem omezila program, vzala si v práci dovolenou (nastoupila jsem zpět v jeho 5 měsících) a trénovali jsme - 3 počurané punčocháčky a dost, nastupuje plína. To jsem musela udělat první 3 dny, pak už to zvládnul. Plínu strašně nechtěl, moc stál o to být velký a nosit "trenky jako děděček". Ve 20 měsících byl samostantý a spolehlivý tak, že jsem nemusela hlídat já intervaly, kdy čural naposled apod. /to jsem v těch 18 dělat musela, samozřejmě/. Mezi vstevníky jsem byla za maminku exota, styděla jsem se, když na mě syn volal přes půl herny v MC "mamííí čuáááát!!!"