Opravdu nejsem "zlatokopka",

která se vdávala "pro prachy". Manžela jsem moc milovala a mám ho ráda pořád - pro řadu vlastností. Už jsem to psala předtím - nedostatečný výdělek mu fakt normálně nepředhazuju, naopak - snažím se ho podporovat. to jen včera míra prostě přetekla - vadí mi ta totální pasivita a lhostejnost - nějak bylo, nějak bude, to je jeho filozofie.
O mimču jsme pochopitelně uvažovali společně - nejsem ten tip, co si ho pořídí bez partnerova souhlasu a pak to svádí na nehodu, to fakt ne. Ale nějak se nedaří - a teď si říkám, že je to možná dobře, do téhle situace.
Jde mi spíš o to (někdo to tu tuším psal), že si myslím, že chlap se musí cítit blbě, když donese domů desítku - nebo ne? On je navíc obrovsky šikovný, takový Ferda Mravecec, fakt, rekonstruovali jsme byt a doma nebyl jediný řemeslík - všechno si dělal sám!! Proto mě to štve - vím, že s jeho schopnostmi by ho jinde zaplatili daleko líp!!!!