Re: Když dítě odejde z domu a nikomu nic neřekne

Kytko, jojo, čerstvá puberta nejstaršího dítěte, to člověka dostane. Doteď to byly takový dobře srozumitelný děti, ještě k tomu pořád víceméně na dohled, to se teď mění. Určitě je moc fajn, že si spolu povídáte pod peřinou, takovýhle blízký chvilky s mámou jsou pro ně skvělý - a nesmí být člověk překvapený, že o půl dne později se dítě může chovat odmítavě... Ony někdy děti vývojově i dost poskočí dopředu ve chvíli, kdy dostanou víc zodpovědnosti.

Vzpomněla jsem si na tebe dneska ráno, když mi těsně po odchodu do školy puboška volala - já se předem děsila katastrofy - a ona mi jen chtěla říct, že jim začíná pozdní odpolední kroužek a přijde hodně pozdě domů, tak ať si nedělám starosti, že na to předtím zapomněla. Měla jsem fakt radost - přišlo mi to moc fajn. Ale tohle se taky děti musej naučit časem. Právě v době, kdy začnou trávit víc času samy mimo domov, třeba i tím dojížděním.

Bude to dobrý.