Jájo,
dospěla jsi asi do stádia, kdy už víš, co je to ten "převozník"..je to člověk, se kterým si klidně vzájemně pomůžete v blbých chvílích a pomůžete se posunout dál.
Jak jsi to o něm původně psala - nabyla jsem dojmu, že se jedná o člověka, který zdaleka nemá uzavřenou minulost a navíc člověka velmi zvláštního, ale to se nedá sdělit, na to musí člověk sám přijít....
Víš, když je člověk trochu "duchovní", jako doopravdicky, je také vyrovnaný a více či méně spolehlivý, ale ta spolehlivost pravdomluvnost a hlavně moudrost tam prostě je...jinak si na duchovnost jen hraje...staví se do té pózy, ale ještě k ní nedospěl - myslím, že to je jeho případ.
Určitě ti pomohl, však píšeš, že zjišťuješ pomalounku, že dokážeš být i sama a radovat se...tak za to bu´d vděčná. On má sám spoustu práce sám se sebou a nikdo zvnějšku za něj některé věci neudělá. Ale pomohli jste si - a to je strašně fajn.
Nespoléhala bych se na něj, brala bych od něj to hezké, ale nevnucovala se...třeba se to upraví, spíš to vzájemně vyšumí a budeš připravena na další schůdek ke štěstí..
Budeš postupoval dákl, jsou to drobné krůčky, ale prostě opravdu je to proces, nejde to udělat tak, aby ses ráno vzbudila a bylo vše jinak...i když takové to "docvaknutí" se může fakt stát z minuty na minutu.
Udělala jsi strašný kus práce, fakt.
pokračuj...jde ti to, i když to nevidíš..