21.10.2015 9:35:39 Tante Bante
Re: Studený ráj
Tak přece:
Omluva za chybu v názvu.
O co mi šlo:
Film ukazuje emigraci, "uprchlíky", tak jak vypadali v osmdesátých letech.
Moji příbuzní např. nebyli uprchlíci, protože to byli jazykově vybavení kvalifikovaní odborníci, po jejichž profesi byla v cílové zemi poptávka a všichni šli "do zázemí", tj. k lidem, kteří už tam byli, převezli je přes hranice a starali se o ně do doby, než si našli byt a práci. Přesto prodělali věci, které asi vyprávěli i vaši příbuzní vám.
Ve filmu ale byli jiné lidé. Bez žádoucí kvalifikace i zázemí, utíkali v hrozných podmínkách a žena proto, aby si zachránila život.
Film byl o tom, jak se k nim lidé ve Švýcarsku stavěli, instituce i "bližní". To, co na tom pro mě bylo nejděsivější, bylo, že ačkoliv film je z osmdesátých let, tak by to klidně mohlo být od nás ze dneška.
Žena nemohla dokázat, že ji mučili (nemučili ji, utekla ještě před tím, než ji sebrali), měla smůlu. Podali žádost o papíry do Států (které v té době braly, když vám nevadilo bydlet např. v Iowě), ani neměli v plánu Švýcarsko vyjídat, pracovali, jenže to nestačilo, muže deportovali zpátky do Čech, kde šel rovnou do kriminálu. Chtěli se vzít, jenže úřady jim to nedovolily. Narodilo se jim (pochopitelně neplánované) dítě, za což je všichni odsoudili, jak jsou nezodpovědní, a protože nebyli svoji, byli úředně posuzováni jako k sobě cizí, ženu v beznadějné situaci v mrazu utíkající přes hranice s dítětem v kočárku honili jako zločince. Všichni vysvětlovali, že za to nemohou, jen plní pokyny někoho jiného. Že už tak pro ně udělali víc, než by si vůbec mohli přát - přáli si, aby je tam nechali vykonávat pomocné práce do doby, než dostanou papíry do Ameriky.
Ono se mi to těžko popisuje, proto mě právě zajímalo, kdo to viděl. Bylo to velmi živé.
Chtěla bych říct, že ta "ekonomická migrace" je nesmysl. To si vymyslel zřejmě Michal David, když se soudil o barák. I v reálném socialismu, kdo chtěl, mohl se mít velmi dobře vidět svět, živoucím důkazem všem na očích je třeba Babiš. Důvody k emigraci byly u drtivé většiny lidí politické a to, co ten film tak naléhavě ukazoval, bylo, že to platí i v případě, že se obětí perzekuce nestanete, pokud odejdete dřív, než k ní dojde.
Je to historicky nedávná minulost.
Nejde ubránit myšlence, že to jsou pořád stejní lidé, kteří to mají na svědomí, resp. asi ne osobně, i když ani to vyloučit nejde, ale jejich pokračovatelé. Lidé utíkající z míst, kde už nejde žít, se jim hodí, je to dobrý nástroj pro jejich záměry. A my to konzumujeme, jako kdyby nám udělali lobotomii.
Napadlo mě, jestli je to náhoda, nebo je má art tak dobrého dramaturga.
Jenže se na to stejně nikdo nedíval.
Prostě zítra to můžeme být zase my.
Pokud vám to připadá jako kecy nebo to stále není srozumitelné, tak se omlouvám, zajímalo mě, jestli tu není někdo, kdo to viděl a nějak reflektovat a jak.
Odpovědět