Re: Dědictví jako jablko sváru?

j.a.s, " někdy se ty vztahy nepovedou a můžeš se kvůli tomu stavět na hlavu jak chceš. A pokud vztahy nejsou extra dobré, tak si říkáš, proč být velkorysý. Proč se vzdát svého podílu v dědictví, když víš, že nikdo jiný ti z rodiny nebo od sourozenců nepomůže?"

- ale my se NEBAVÍME o nepovedených vztazích, ani o tom, že by se měl někdo VZDÁVAT svého podílu!!!!

Bavíme se o vztazích, které jsou tak dobré, že by je byla škoda narušit, a nikoli o vzdání se svého podílu, ale nepožadování více, než je Tvůj podíl!!!

Protože při férovým jednání by ten druhej po Tobě NEMĚL POŽADOVAT, aby ses čehokoli vzdávala.

(A znovu opakuju, netřeba mi vysvětlovat, že realita taková v řadě případů není - prostě pokud uvažuješ fér, tak z jakýho titulu bys měla pro sebe požadovat víc? Když byste s bratrem dostali krabici bonbónů, tak jak jinak ji dělit než napůl? Považovala bys za jakkoli ospravednitelný, aby bratr chtěl víc bonbónů, protože je větší/má větší hlad)?