Re: Psychicky nezvládám vysokou školu

Pokud jsi v takovém depresívním rozpoložení, nedělala bych definitivní závěry. Tvůj přítel nestuduje? Možná máš splín z toho, že vidíš kolem sebe moc lidi, co ty povinnosti "dělat zbytečné věci do školy" nemají... Nemáš mezi spolužáky kamarády ? Vždyť oni to mají asi podobně, ne? Neznám nikoho, kdo by ve zkouškovém nějak jásal... jen Hermionu
Nepochopila jsem, kolik máš hotovo (jestli jsi teprve znovu v prváku a ještě před zkouškama nebo už nějak dál). Řešeních je asi víc - třeba - požádej si o odklad - pak se můžeš nebo nemusíš vrátit. POkud najdeš důvod, nárok určitě máš. Pak bys měla možnost zkusit si tu druhou variantu - chodit do práce a - dosaď libovolné - mít čas na přítele, koníčky, rodinu... ono to taky není vždycka taková paráda
Další možnost zatnout zuby a studovat, neupínat se tak na to a dělat něco s tou nervozitou a učit se zvládat stres... nebo se dá i studovat dálkově, případně můžeš zkusit i to. ALe to tě nezbaví povinnosti se nějak připravovat do školy, psát zbytečné věci a podobně. Zkusit najít víc padnoucí obor... Nebo prostě nejsi studijní typ a můžeš žít jen s maturitou. Někdo tvrdí, že tu vysokou mít musíš???? Takových lidí, co vš nemají, je dost a bude jich vždycky dost... Jestli bude muset mít vysokou i uklizečka netuším, někdy si to taky říkám
Studovala jsem z různých důvodů vš až s prvním dítětem, pohoda to moc nebyla - k tomu, co tě teď sejří, si přidej ještě péči o malé mimino, domácnost, na praxi se člověk kloudně nedostal...dojíždění do školy, hledání hlídání i na každou zkoušku nebo jsem kluka tahala s sebou... no, mockrát jsem si říkala, že jsem měla v těch dvaceti zatnout zuby a něco si udělat.
Nechci dotaz zlehčovat, chápu, že toho máš nad hlavu, ale nepálí tě jen dobré bydlo? Hodně štěstí do rozhodnutí