Re: Úmrtí v rodině a stěhování věcí po zemřelém

Tak napadnutelné by to asi bylo, ale zas na druhou stranu dědické řízení se může táhnout i několik let a do té doby by to tam třeba shnilo/znehodnotilo se.

Podle mě "kde není žalobce, není ani soudce" a velmi záleží na tom, jestli jsou ještě nějací další příbuzní, kteří by to eventuelně mohli zpochybnit. Navíc spousta věcí ani v závěti není specifikována a spadá pod "osobní věci". Takže si myslím, že zvlášť ve společné domácnosti to asi nebude tak neobvyklé (navíc by ty jeho pokoje měli zbytečně blokované několik let).

Závěť je pravděpodobně známá, takže pokud někomu odkázal něco konkrétního, tak by se to asi těžko dalo zatajit (a bylo by to i trestný), ale pokud jsou ti lidi poctiví, tak podle mě není důvod, aby si to fyzicky nerozebrali hned (tj. pokud v závěti odkázal strejdovi Pepíkovi obraz s růžema, tak proč by si ho strejda Pepík nemoh vzít hned k sobě)?

Za sebe bych asi zavolala všechny ty, kdo jsou jmenováni v závěti, aby si každej vzal, co bude chtít, ale je fakt, že aby se u toho třeba nepoprali. Zažila jsem případ, kdy to dědic tak udělal (ale byla to situace, že to byl jedinej dědic, ale měl dobrý vztahy s ostatníma a potřeboval vyklidit bydlení, takže svolal postupně veškerý blízký lidi toho zemřelýho asi podle nějakýho svýho systému a dávno před ukončením dědického řízení jim řekl, aby si vzali, co budou chtít, sám si samozřejmě vybral jako první).

Nezpochybnil to nikdo, ale možná to bylo tou situací (že byl ten dědic jen jeden, byla závěť a ti ostatní byli jednak slušní lidi, jednak by to nemohli napadnout, ani kdyby chtěli, a navíc nebýt velkorysosti toho dědice, tak by nedostali vůbec nic).

Jak by to dopadlo v případě, že by bylo dědiců víc nebo že by se nedohodli, to ale nevím.