Re: Rozvod

Hele, právníka zjevně máš, píšeš, že to s někým konzultuješ. Tak to prober pořádně.

Já samozřejmě chápu, že je pro tebe společné soužití už neúnosné a že vyhodit ho právně nemůžeš, protože je spolumajitel domu, čili je pro tebe jediná varianta odstěhovat se ty.

Fajn - začala bych tím. Pokud si finančně můžeš dovolit vzít si pronájem něčeho, nebo jít někam do prázdného bytu kamarádky nebo tak něco, tak neřeš, "čí budou děti", najdi si svoje bydlení, děti si vezmi s sebou s tím, že když bude chtít, nech mu je ve střídavce třeba, když ne, tak holt je budeš mít ty. Starších se samozřejmě zeptej, jestli půjdou radši s tebou do nového bytu, nebo zůstanou v domě s tátou. Malé si vezmi prostě rovnou.

Ano, někdy je lepší, když ten slušnější prostě vyklidí pole. Soudy o vypořádání SJM (nebo příp. i o vrácení daru) jsou holt na strášně dlouho, pokud se nedohodnete, tak spor o barák nebo vyplacení peněz bude dlouhý a drahý, ale já vždycky říkám, pokud není možná dohoda teď, tak holt je nutné chvíli počkat, ona se situace nějak za pár měsíců vyvrbí. Někdy samozřejmě ne a soudit se budete roky..., ale na to teď nemysli, teď řeš to, co musíš...

Pokud fakt si nemůžeš dovolit dostatečně velké bydlení pro sebe a (třeba i jen některé) děti nebo fakt nemáš kam jít, tak ještě možnost zkusit v příp. nějakého dalšího incidentu zkusit ho vykázat pro domácí násilí... čili volat policii.

Já velmi uznávám roli otce u dětí, ale tady fakt je spíš cítit tvoje zoufalství a únava než to, že bys uznávala, že by dětem bylo líp u táty a nechala bys mu je pro jejich dobro.

Právníka - psychologa - hledat bydlení dostatečně velké - sociálka-finance-výživné (byť rozumím, že ti nebudou chtít dát nějakou dobu vůbec nic...). Chápu, že nemusíš mít už sílu, ale BUDE LÍP - FAKT BUDE. VŽDYCKY JE.