Re: Vztahy s puberťáky

Já se ptát nepotřebuji, svůj názor na nás a cokoli dalšího nám sdělují průběžně sami U puberťáka je to většinou pohoda, občas má výkyv, kdy je všechno špatně, ale jinak je celkově spokojenej a bezproblémovej. U dcery to teprve čekám a nečekám teda nic dobrýho, je kritická už teď v 11 a navíc má takovej ten pocit věčné ublíženosti, přestože zcela objektivně by ho ona neměla mít ani na minutu. Holt je hodně do manželovy rodiny, tam je to charakteristický rys. Zatím jsem ve fázi, kdy mi nevadí jí seznamovat s realitou a upozorňovat jí na to, že nemá na co si stěžovat, ale někdy je to náročné. Naštěstí to máme rozdělené rovnoměrně, syn je víc do mé rodiny, víc si rozumíme spolu, je kritičtější k otci, někdy mám pocit, že jsem mezi nimi jak rozhodčí, ovšem s dcerou je to opačně, tam zas manžel lépe chápě její duši a mírní můj pocit zmaru z toho, jak se ona někdy chová.