Re: Příroda očima postiženého dítěte

rišulko, Tebe vždycky ráda čtu :) Je to přesně v tom duchu, který je mi příjemný :) je to bez her, bez tlaků.

Zmíněný kamarád, jehož jsem citovala (on sám má velmi vážné postižení, jednu ze vzácných genetických nemocí), se kdysi ještě s další naší kamarádkou spolupodílel na kampani Chodící lidé, jestli si na tu kampaň pamatuješ. Pak se od toho oba distancovali, protože jim to nesedělo právě tak nějak celým duchem, tím "vydělováním se" lidí s postižením, občas až skoro agresivním.
Jedna ze součástí té kampaně byl film, který se snad i jmenoval? - teď už nevím - zkrátka celý byl prodchnutý větou "jsme úplně normální". A právě tohle třeba mně přijde nešťastné jako máloco. Ten film mi začal vrtat v hlavě, jeslti nááhodou na lidech s postižením není opravdu třeba něco nenormálního, čeho jsem si doposud nevšimla, a tak je teď od toho potřeba odvést pozornost halasným vykřikováním "jsme normální" V duchu "Čím hlasitěji mluvil o své cti, tím rychleji jsme přepočítávali své stříbrné příbory" :)

Normalita, ve smyslu lidské podstaty, významu a hodnoty člověka, je automatická, samozřejmá, nedílná od člověka. Postižení je jen popisný pojem (myslím, že vychází ze zákona o sociálních službách, ale v tom se zas tolik neorientuju). Přidávat mu význam - a to paradoxně nejen ten negativní, ableistický, ale i ten pozitivní, o kterém píšeš Ty v souvislosti s kastováním a "nejsi dost postiženej, abys patřil nezi nás", je nabalený konstrukt. Který vůbec není potřeba s sebou tahat vždy a všude.
A je hrozně hezký, jak píšeš, že se Ti Riška "nestal". Prostě je. A je dobře, že je :) Je dobře, že lidi jsou :)

A je zároveň strašně hezké, že Riška bere lidi jako lidi :) Ono to má totiž vážně dvě strany a normální, rovný a respektující lidský přístup není nikdy jednosměrný. Jakkoli absurdně to zní, já se zas jednou setkala se určitým, no, nechci říct vysloveně nepřátelstvím, ale řekněme nechutí vůči mně, coby "choďákovi", v té první chvíli čistě pro fakt, že nejsem v dané společnosti jako jediná na vozíku :) "Nepatříš mezi nás a nemůžeš nám rozumět, máš pohybová privilegia, která my nemáme, takže s Tebou se nebudeme bavit". Časem se to poddalo a už je z ní kamarádka, vysvětlily jsme si to -
.... - ale já taky jsem ráda braná jako "lidi" :)