Re: Nejranější vzpomínky

Mám dvě vzpomínky, ale nevím, která je ranější. Babička mě po obědě uspáva v kočárku v obýváku, zpívá mi Zelení hájové a já dělám, že jsem už usnula, abych ji udělala radost. Pak babička odejde a já slyším, jak klapky dveře od bytu, vylezu z kočárku a běžím do předsíně, je tam maminka, přišla z práce, je veliká, sklání se ke mně a bere mě do náruče, voní, máa červenou rtěnku a na šatech brož, které jsem říkala vláček. A druhá vzpomínka je, jak jsme byli u tety na chatě a přemnožili se bělásci, bylo jich spousty a chytala jsem je do dlaní. Jo, a ještě si pamatuju, jak jsme byli u tety v kuchyni a tam na otomanu ležela její maminka, babiččina sestra a říkali, že umřela a dostala jsem čokoládový bonbón. To mi byly čerstvě dva roky.