Re: Nejranější vzpomínky

Já si pamatuju poměrně dost vzpomínek z doby před třetím rokem, který se obecně považuje za takový mezník ranných vzpomínek. Ne tedy cestu z porodnice.
Mám ale pár vzpomínek z prvních jeslí, pak z druhých, vybavuji si některé momenty z dovolené, kdy mi byly dva roky a měsíc. Pamatuji si také, jak mě máma vozila do jeslí na sporťáku - pravidelně, nebyla to žádná mimořádná cesta k převbezení staršího nemocného dítěte k doktorovi. Ve sporťáku jsem klečela a dívala se pře opěradlo. Pamatuju si svoje oranžové sandálky, které jsem nosila ve dvou letech. A taky jak jsem si je jednou pozvracela, když mi bylo zle v dědově autě. Přesně vím, v kterém místě to bylo. Pamatuji si, jak jsem nesnášela jesle, řvala jsem tam, až mě jednou teta Květa šoupla na "zklidnění" do nějaké tmavé komory, kde jsem málem zešílela strachy. Pravda to jsou zrovna traumatizujícíc vzpomínky, které asi není těžké si zapamatovat i v nízkém věku. Ale jak říkám, spousta vzpomínek je i pozitivních.