Názory k článku Je "Zákaz vstupu dětem" diskriminací?

Paragraf 6 Zákona o ochraně spotřebitele stanoví zákaz diskriminace při poskytování služeb.

K porušení práva na spravedlivý proces v důsledku nesprávného poučení účastníka řízení
29.03.2016

Ústavní soud, Brno, TZ 30/2016

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, protože jím bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovateli byla jako provozovateli hotelu a restauračního zařízení uložena Českou obchodní inspekcí pokuta ve výši 10 000 Kč za správní delikt podle zákona o ochraně spotřebitele, kterého se měl dopustit tím, že při poskytování služeb v provozovně diskriminoval spotřebitele, neboť na dveře umístil nápis „Tato restaurace není vhodná pro děti do 6 let v doprovodu rodičů z důvodu rušení ostatních a hotelových hostů. Vstup pouze pro dospělé a děti od 6 let v doprovodu rodičů.“ Dle ČOI tím stěžovatel nepřípustně diskriminoval bez doprovodu rodičů přicházející spotřebitele ve věku do 18 let a rovněž rodiče přicházející s potomky mladšími 6 let. Odvolání stěžovatele proti rozhodnutí ČOI zamítla, spor pak pokračoval podáním žaloby ve správním soudnictví. Městský soud v Praze rozhodnutí ČOI nejprve zrušil pro jeho nepřezkoumatelnost. ČOI podala kasační stížnost, které Nejvyšší soud vyhověl, zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud následně žalobu stěžovatele zamítl. Stěžovatel poté podal ústavní stížnost.

Ústavní soud má za to, že měl stěžovatel k dispozici k ochraně svých ještě jeden prostředek, který měl vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, a to sice kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V dané věci však Ústavní soud nemohl přistoupit k odmítnutí ústavní stížnosti pro nevyčerpání všech opravných prostředků, neboť Městský soud v Praze stěžovatele nesprávně stěžovatele poučil o tom, že proti jeho rozhodnutí není kasační stížnost přípustná. Takové poučení je však v rozporu se zákonem, neboť kasační stížnost v právě projednávaném případě přípustná byla. Stěžovateli nelze klást k tíži, pokud postupoval v dobré víře ve správnost a zákonnost poučení, kterého se mu dostalo v rozsudku městského soudu. Tímto nesprávným poučením městský soud odejmul stěžovateli přístup k Nejvyššímu správnímu soudu a porušil tak právo stěžovatele na spravedlivý proces.

Ústavní soud se tedy vůbec nezabýval meritorními námitkami stěžovatele, protože není povolán k tomu, aby nahrazoval činnost kasačního soudu. Věc se nyní vrací k Městskému soudu v Praze.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1237/15 je dostupný PDF zde (194 KB, PDF)

Malá technická - stravenky může dostávat i zaměstnanec nestátní sféry (a taky dostávají)

Ze zákona prostě nemůže. Může si tam dát hrací bedny, prohlásit to za hernu, nebo tyč a prohlásit to za noční klub... pak tam děti naopak nesměj.

Proč by to mělo být diskriminační? To už by bylo diskriminační i kino, přístupné od 15 nebo 18 let, dětská hřiště, kde je cedulka, že "do 10 let" (proč by tam nemohlo jít 11-leté dítě, že?), dětská jízdenka ve vlaku nebo autobusu, hotelová sleva pro děti mladší 12 let, školka pro děti do 6 let a další. Majitel měl prostě klientelu, která tam děti nechtěla, tak je tam nepouštěl. Dneska je z toho restaurace pouze pro ubytované, a to není diskriminující? Nebude nakonec třeba pro chlapy diskriminací, že ženy chodí ke gynekologovi? Dáme jim proto ptákologa?
Mě by jen zajímalo, který blbec ho zažaloval. Šabatová přeci není všudypřítomná.