19.2.2009 14:00:09
taky mám Anetku a všichni si mysleli,že podle superstar...Už mě to fakt jednu dobu štvalo,odpovídat,jestli je to jméno podle ní.
Vrchol byl,když jsme se v obchodnáku potkali s jednou rodinou,která na chlapečka volala Sámere..To jsem se fakt neudržela smíchy a musela pryč. |
Mates |
• |
23.1.2009 9:40:47
Ještě dodatek: u nás to módní vlna není, tatínek chtěl Rozárku, já Aničku, nakonec jsme zjistili, že to je hezký oboje, tak jsme ta jména dali obě. A myslím, že ve škole se oběma jmény podepisovat nemusí. Úřední dokumenty jsou něco trošku jiného, tam to bude, ale to mi jako problém nepřipadá.
|
Mates, dcerka Rozárka |
• |
23.1.2009 9:36:22
My máme Rosalii Annu a říkáme jí Rozárko, volat na ni oběma jmény mi přijde trošku uhozené
|
20.5.2008 15:18:40
Svátek a narozeniny blízko sebe tedy řešíme, a to proto, že u nás v rodině se oboje slaví skoro rovnocenně, a kdyby se příbuzní sjeli na oslavu svátku na začátku měsíce, tak už se nesjedou na narozeniny za čtrnáct dní apod. a danému dítěti by to bylo líto. Také mám v paměti kamarádku, která měla narozeniny - svátek - vánoce v rozestupu po několika dnech a celé dětství to nesla velmi úkorně. Takže když teď čekáme vánoční miminko, krásná jména jako Daniel nebo Julinka bohužel budou muset počkat, jestli se nám ještě někdy "zadaří".
Co se týká dvou jmen, taky mi to často připadá trochu jako módní vlna, pokud to nemá nějaký konkrétní důvod (třeba druhé jméno po někom z rodiny či "pravé" křestní jméno získané při křtu). Nikdo z mých známých, který dal dítěti dvě jména, to druhé stejně nepoužívá. Ze začátku se většinou pokoušeli slavit oba svátky, ale i z toho postupně sešlo a druhé jméno zůstalo jen "na ozdobu". A to ještě žádné z těch dětí nechodí do školy a nemusí se tak dlouhým jménem podepisovat. |
20.5.2008 14:56:17
Moji vzdálenější známí zase zvolili "pracovní název" Hugo - ve středním rodě, tedy TO Hugo. Hugo už se narodilo, dostalo jméno, ale neptejte se mě jaké, dlouho jsem se s nimi neviděla a i když jsme dostali SMSku o narození, v mé hlavě už Hugem zůstalo (tedy zůstala)
|
20.5.2008 14:44:40
a teď jsem si přečetla ještě příspěvek od Zuzany!!
|
20.5.2008 14:39:21
Da Da: no to je neuvěřitelné, my jsme to měli s Matýskem úplně stejně!! (dala jsem příspěvek ještě než jsem si tenhle tvůj přečetla) . Až na to, že my slavíme naopak na Matouše, protože na Matěje by měl svátek a narozky moc blízko po sobě.
|
20.5.2008 14:34:09
My taky máme Nicolase a poté, co se narodil další Topolánkovi, je prý tohle jméno na vzestupu. Že by proto, že se tajně mnohým z nás líbí, ale čekali (spíš čekal-Y) jsme, až tu bariéru ("to jako ten z Angeliky??" někdo prolomí? K nám náš Niki přišel ve čtyřech letech už se jménem, takže to mám "grátis" bez rozhodování
|
20.5.2008 14:14:52
Když jsme vybírali jméno pro našeho prvorozeného, rozhodně jsme se shodli, že to bude "Matýsek" - teď ještě vybrat tu správnou podobu: Matěj, Matouš, Martin? Matouš se nám nelíbilo, a Matějů a Martinů bylo na každém pískovišti pět. Náhodou jsem narazila na (pro mne zcela neobvyklou) variantu Matyáš a bylo rozhodnuto. Jenže když se o půl roku později narodil, s hrůzou jsem zjistila, že půl Prahy uvažovalo nejspíš stejně jako my!
|
20.5.2008 13:54:09
Ono to možná není až tak náhoda, dočetla jsem se v knížce "Jak se bude jmenovat", že dříve to bylo nejen zvykem ("dítě si samo přináší jméno na svět", ale v některých oblastech prý dokonce katoličtí kněží nutili rodiče, aby dítě dostalo jméno podle patrona připadajícího na den jeho narození, případně který mu byl nejblíže. Potkala jsem v životě pár lidí, kde se to dodržovalo ještě v době jejich narození (kolem 7O.let).
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.