Názory k článku Sestra nebo bratr?

presne tak. s jednim muzes vychazet lepe a s jednim hure, jednoho milujes za vyborny kolac a druheho za krasny obraz ci jednicku z bilogie... nebo ja nevim co se mu povede
ja jsem k obema synum hledala dlouhou cestu.. miminka doted "nechapu" , male mimi uz bych nechtela ani nahodou
mozna je to tim, ze jsou kluci brzy po sobe a ja nemam tendence je srovnavat - beru je stejne (i k dzy starsi umi cist a pocitat...) ale vychovne nastejno. Od malicka - bud muzou oba, nebo ani jeden
oba miluju stejnou merou, stejnou laskou

ja teda moc nechapu, jak muze nekdo rict, ze treba starsiho miluje vic a mladsiho min..
deti to asi taky nepochopi
(a ted nevim, zda jsem se do toho nezamotala jeste vic...)

Děkuji všem, kteří mi odpověděli. Velice si vážím těch, kteří se dokáží sami sobě přiznat, že jedno dítě pocitově preferují, ale snaží se to druhému kompenzovat ... myslím, že to je cesta k tomu, že za čas napíší - miluji je oba stejnou měrou ...
Nějak intuitivně mám pocit, že tak je to správné ... Někdo píše, že to není možné, já si myslím, že ano ...
Každé dítě je jiné - některé přítulné a poslušné, některé křiklavé a neposedné - možná právě jako reakce na "hodného" sourozence. Myslím, že úkolem rodiče je dodat každému, co mu chybí, jednomu více "zdravé agresivity", druhému více pořádku.
Ale všechny děti po lásce touží, všechny chtějí být "favority" a hledají nejrůznější cesty, jak
toho dosáhnout - od poslušnosti až po zlobení.
Jistěže krátkodobým emocím ve smyslu "přetrhnu ho jak hada" nebo tendenci "chránit" mladšího před starším se nevyhne nikdo, ale to podle mě nelze považovat za analogii "mám ho méně ráda".
Také nerozumím větám - mám je ráda stejně - ale každého jinak. Podle mě je láska jenom jedna.
Naznamená to spíše, že s každým vycházím trochu jinak? S jedním hůře, s druhým lépe?

O mojí generaci se také říkalo, že jsme výsledek měkké výchovy a jak to ti před námi měli přísné, jak skvěle respektovali rodiče, učitele atak.
A nepochybuji, že o generaci mých dětí se to bude říkat také.

Lusika

myslím že tohle bylo jediné správné řešení

Už jsem psala že mám ráda obě děti, ale každé jinak. Syn bude mít v září 3 roky - je povahou celý po mě, takže mi někdy leze na nervy. Podobné povahy se moc nesnesou. Ale i přesto ho mám moc ráda. dcerka má 14 měs. , je klidnější povahově spíše po manželovi. Ale neumím si představit, že bych se měla rozhodnout pro jednoho z nich. Mám každého ráda jinak ale stejně.