Názory k článku Rakovina duše

Pokračuji, nechtěně jsem se smajlíkem klikla na Přidat.
...
No a jak to holčičce vysvětlit? Přesně tak, jak mně to museli vysvětlit mí rodiče v mých třech letech, když jedna "dobrá duše" z adoptivní rodiny venku na procházce s mojí, jen mojí mamkou, jak ji beru dodnes, řekla: "Ty nejsi stejně jejich!" Já byla v šoku, mamka rychle telefonovala do kojeňáku, co mně má říct. A tam jí primářka řekla, že vše vysvětlit FORMOU POHÁDKY.

Tak že jsem se jako by dostala z jednoho domečku, kde mě jiná, ne moc hodná maminka porodila, ale nechtěla vychovávat, tak mně dala k jiné mamince a tatínkovi, kteří mě vychovávat a vše dobré mně dávat chtěli. Je mně téměř 40 let a dodnes jsem neměla jediný problém, že mě nevychovávali biologičtí rodiče. Nevím o nich nic a ani vědět nechci. Žila jsem vždy v úctě ke SVÝM rodičům, o kterých ani moc adoptivní říkat nemůžu, jsou prostě mí. Když holčička bude z Vás cítit opravdovou lásku, neměla by chtít pátrat po někom, kdo ji odkopl. Možná ze zvědavosti. Ale vězte, znám holku, která tak svou biologic. matku ve svých 15 letech našla, ale rychle odtamtud prchala, když viděla ty podmínky, ve kterých doslova přežívala kupa jiných dětí.

já to můžu posoudit z pozice dítěte. Můj táta spáchal sebevraždu ( skočil pod vlak) a mě to poznamenalo na celej život. Jsem na něj naštvaná že nás tady se sestrou nechal a vykašlal se na život !!!!

Je mi po přečtení řádků smutno a moc lituji všechny co něco podobného prožívají.
Sama podobné zkušenosti naštěstí nemám, ale znám z okolí "podobné" příběhy. Nechci psát rozumné řeči - neumím to a nebylo by to stejně k ničemu.
Jen bych Vám chtěla poradit zda nebude úspěšnější léčba nějakou alternativní metodou místo klasické "tabletkové" medicíny. Dnes je možností hodně. Sama se ničemu z toho nevěnuji, ale mám vyzkoušené, že léčba energií, reiky... skutečně funguje a věřím, že by se tyto metody dokázaly poprat i s podobným problém.

Přeji hodně štěstí a hlavně hodně síly!!
A prosím - zkuste to nevzdávat!! Dcerka Vás miluje, snad to společně překonáte a zvítězíte. M.

A víte co? Chápu vás! Je mi teprve sedmnáct, ale život se se mnou zrovna nepatlal. Nebyly to žádné galeje, ale byly. Otec se zabil, když jsem byla malá a rodinná situace, postavení v kolektivu a umělecká povaha ze mě udělala solitéra. Psychicky labilní, mladá, původně perspektivní, najednou vedla každodenní bitvu sama se sebou. Naštěstí autosugesce funguje, takže teď se mi povedlo najít absolutní štěstí a funguje to několik měsíců (konečně za celé ty roky sebeponižování), bojím se ale, abych do toho zase nespadla, až přijde podzim (obvykle se to koncem léta zhorší a jarem přichází optimismus, jak kdy). Přeju vám hodně štěstí a doporučuju písničku "Ion At An - V lisu rozpolcenosti", dost mi pomohla a popisuje tuhle situaci skvěle.

Také mám zkušensti s myšlenkami na sebevraždu, ale dostala jsem se z nich. Mám svůj život ráda. Jestli bych mohla někomu z vás být prospěšná, tak se mi ozvěte
na mou adresu : eva@domus-solaris.cz

Přeji Všem hodně síly, ale zkuste věřit tomu, že každý život je krásný, i když nás někdy přepadnou nějaké ty nehody a neštěstí. Dokud žijeme, máme možnost leccos změnit.