Názory k článku Věk českých prvorodiček se neustále zvyšuje, riskují vrozené vady, neplodnost i svůj život

Ano, vidím to podobně. Doopravdy nemyslím, že by žena toužící po dětech měla plánovaně řešit první těhotenství v době, kdy je jí 40 - skutečně neví, jestli tam nemůžou nastoupit nějaké zdravotní problémy na dlouhodobější řešení, kvůli kterým už by se jí pak nepodařilo otěhotnět vůbec. Jenže na druhou stranu můžou nastat situace, že to jindy než v té čtyřicítce nevyjde - a to už je bohužel "riziko podnikání" toho, že člověk žije.

Já spíš myslím, že člověk nemá brát ty statistiky příliš vážně. Ano, se stoupajícím věkem je zvýšené riziko trisomie. Na druhou stranu se málo uvádí, že se zvýšeným věkem matek se ten jazýček vah vychyluje i na druhou stranu - tedy směrem ke zvýšenému IQ a genialitě. Ale jen malý počet žen se rozhoduje mít děti kolem padesátky, protože v této době už většinou mívají jiné starosti. JENŽE - jakým způsobem se statistiky vyrábějí? Jedná se tam o skutečně narozené děti? Nebo o výsledky genetických testů v těhotenství, které můžou mít různou pravděpodobnost, ale nikdy nejsou 100%? A nebo je to různě namíchané, protože metodiky zjišťování genetických vad se po světě různí? A jak se ona trisomie manifestuje? Skutečně dětmi, na kterých je to poznat a budou sociálně obtížně zařaditelné? Nebo je to jen jeden z markerů, mozaika, u které vůbec není jisté, jestli se postižení někdy projeví a kdy? Chci tím i říct, že různé "časované bomby" se můžou, a nebo vůbec nemusí projevit u kohokoliv z nás a kdyby na to člověk musel myslet, asi by se mu nežilo moc dobře. Já sama odmítám žít způsobem, že život je jedno velké riziko naplněné nebezpečím genetických a jiných vad a potenciálních tragédií a končící tak jako tak smrtí.

No, ale z te tabulky vyplyva , ze to riziko fakt nad 40 roste uz dost rychle.
Tos sem davat nemela, ja jsem planovala benjamínka kolem 45...

No, já jsem tady vyhledala tabulku nejen Downa, ale i ostatních trisomií. Sory, ale podle toho je risk úplně ve všech věkových kategoriích, byť někde větší, někde menší. Přičtu-li k tomu další rizika vývojových vad, rozštěpů apod., k tomu civilizační choroby, kardiaky v rodině, cukrovkáře v rodině, alergie a nenadálá neštěstí... Myslet na tohle, tak to bych děti nemohla mít vůbec.



Age Risk for trisomy 21 Risk for all triomies
20 1 in 1,667 1 in 526
21 1 in 1,429 1 in 526
22 1 in 1,429 1 in 500
23 1 in 1,429 1 in 500
24 1 in 1,250 1 in 476
25 1 in 1,250 1 in 476
26 1 in 1,176 1 in 476
27 1 in 1,111 1 in 455
28 1 in 1,053 1 in 435
29 1 in 1,000 1 in 417
30 1 in 952 1 in 384
31 1 in 909 1 in 384
32 1 in 769 1 in 323
33 1 in 625 1 in 286
34 1 in 500 1 in 238
35 1 in 385 1 in 192
36 1 in 294 1 in 156
37 1 in 227 1 in 127
38 1 in 175 1 in 102
39 1 in 137 1 in 83
40 1 in 106 1 in 66
41 1 in 82 1 in 53
42 1 in 64 1 in 42
43 1 in 50 1 in 33
44 1 in 38 1 in 26
45 1 in 30 1 in 21
46 1 in 23 1 in 16
47 1 in 18 1 in 13
48 1 in 14 1 in 10
49 1 in 11 1 in 8

Šešule - má dcera je dospělá a má mozek v hlavě, tudíž jsem jí nic podobného říkat nemusela, ale věděla, že za své rozhodnutí musí nést následky a je to na ní, protože už není dítě. Není možný říct - milí rodičové, jsem těhotná, tak mi řekněte, co budete dělat. Pokud by otěhotněla, jen bych řekla - gratuluju a neptala bych se, co a jak bude dělat, neboť bych předpokládala, že vzhledem ke své inteligenci už to má vymyšlené. Ale věděla, že já opravdu nemohu převzít péči o její dítě, aby ona nemusela řešit nějakou nepříjemnou a pro ni nepohodlnou situaci.
A nechat své dospělé dítě na to, aby se popralo dejme tomu s nechtěným těhotenstvím, není "nechat mu v tom vymáchat držku" /jak jsi psala, ale dát najevo, že je dospělá a že věřím, že svou dospělost zvládne se vším všudy.
Nemyslela bych si o své výchově nic hezkého, když by dcera očekávala, že kvůli ní se vykašlu na své další dvě děti, které ovšem na rozdíl od ní dospělé nejsou.