Diskuze : Zdraví : JIP a ARO

Začala jsem po 10 letech kouřit. Před půl rokem. Když nám chlapeček bojoval. Když se zlepšil, docela to šlo - to už i třeba složil puzzle, něco snědl....
Říkala jsem si, že toho nechám, až se zlepší (jsem astmatik), ale vždycky udělá dva kroky dopředu a dva zpátky, v nemocnici jsme každý měsíc, takže nic nebude. Berle zatim neodhazuju.

To ji nevYsvetlis
Ji to takhle baví
Hobby no

užij si to

Zufi, blbě. Třikrát jsem tam chodívala dlouhodobě - pokaždé jsem se cestou tam odhodlávala a snažila se co nejvíc myslet na praktické věci, co můžu zařídit, čím nemocného potěšit a tak. Po návštěvě jsem vždycky potřebovala čas pro sebe (nejlíp venku někde mimo lidi), abych se dala do pořádku. Pokaždé mě zachraňovalo to, že na mě visela spousta věcí, neměla jsem nikoho, kdo by za mě "potáhl", takže jsem musela zůstat provozuschopná. Alkohol, léky nebo něco podobného jsem nepotřebovala, ani jsem nekouřila, ale měla jsem nezřízenou chuť na cigaretu, snad největší od doby, kdy jsem přestala kouřit. Dvakrát ta hospitalizace dopadla dobře, jednou ne, ale pokaždé jsem se tak za měsíc po skončení návštěv složila a měla jedu zdravotní komplikaci za druhou, bylo mi hodně zle i psychicky. Je to hodně náročné období pro každého, vydrž a nezapomínej ani na sebe. Když můžeš, odpočívej a dobíjej si baterky něčím, co máš ráda. Držím palce tobě i mamince.

Děkuji všem.

poslední větu asi smazala Roni.
Vy si fakt myslíte, že Mystik a jeho klony a pár dalších nicků nemá radost? Jako vážně?
Asi ne přímo z nemoci blízkého, ale z toho že mám trápení, to si přeci užívaj a radost z toho rozhodně nemám.
Jinak dobrou noc a opatrujte se