Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
K_at | 121378 |
11.6.2017 10:52:27
Katko, zni to trosku podobne, ze "doprejes" muzi dovolenou, auto, novy mobil..... Opravdu chces cca ve 43 letech 4.dite? Chapu muze, chapu i tebe.... Jenom mi to prijde, ze ty o tom nejsi uplne presvedcena.
|
SleepWell | 151891 |
11.6.2017 10:48:37
ono to muze souviset i s vekem. Nelze srovnavat otehotneni do cca 30 a pres 40. V mladi jsou vajicka kvalitnejsi (ve smyslu pocet zdravych a pocet nejak porusenych), zatimco po 40 roce to uz je o hodne horsi...
Ty casne potraty mohou byt i dusledek toho, ze plod neni ok. Takze by mohlo stacit vytrvat (a psychicky se nezblaznit). Ale muze to byt tisic jinych duvodu nebo vsechny dohromady. |
Lada2 | 130679 |
11.6.2017 10:30:36
A byla jste teď někdy na kontrole protilátek na lepek? Nemůže být problém s dietou?
|
katka a 3 | 144530 |
11.6.2017 10:16:26
Je mi 42 let , mám 3 zdravé děti(17, 14 a 10 let). Nedávno jsem se podruhé vdala a manžel(bezdětný, alespoň pokud ví) zatoužil po miminku.
Kdysi mezi druhým a třetím dítětem jsem dvakrát potratila na konci prvního trimestru, během dalšího těhotenství se přišlo na to, že mám celiakii, která nejspíš způsobila předchozí potraty. Od té doby dodržuju bezlepkovou dietu. Za posledních 5 měsíců se mi podařilo třikrát otěhotnět a třikrát potratit. Patřím k těm "šťastným" ženám, které těhotenství poznají hned v prvních dnech (zvracení, bolest prsou), po vynechané menstruaci si tak akorát stihnu udělat test, který těhotenství potvrdí....a za pár dní potratím. Ráda bych děťátko manželovi dopřála, sám to chce nechat na přírodě, jestli dovolí nebo ne (bez lékařských zásahů), ale pokud by se to mělo opakovat s touhle frekvencí, asi z toho rychle zcvoknu. |
Kudla2 | 58452 |
7.3.2017 17:57:08
Slupko,já si to myslím taky.
A jelikož vnímáme různý věci různě, tak si myslím, že relativní je i naše vnímání toho, komu a jak ubližujeme, a že to kolikrát může být i tak, že máme pocit, že někomu ubližujeme hodně, protože hodně křičí, a zatím to může být jen manipulátor, který v nás chce (úspěšně) vzbuzovat pocity viny. Navíc s tím ubližováním - kolikrát lze ublížit (tj. výsledek je, že se někdo v důsledku našeho jednání cítí mizerně) jen tím, že neuděláme nic špatného a dokonce se zachováme v souladu se svou přirozeností (typický příklad - rozejdeme se s někým, kdo nás miluje, případně s ním vůbec odmítneme chodit, protože nám není příjemný a je nám jasné, že by nám to spolu neklapalo. Případně někoho porazíme ve sportu, získáme nějakou zakázku a on ne, případně partner, který se líbil jim, začne chodit s námi). Nebo jak tady občas zazní - dcera nebo syn poskytují matce to, co je běžné poskytovat, a někdy i víc, ale matka pláče, že se jí málo věnují, když jí volají jen 2x týdně a ne každý den, přičemž ty děti ničí už jen ty 2 telefonáty, protože matka je neustále kritizuje a sekýruje) - mělo by snad i tohle být něco, co by člověk přestal dělat a lámal kvůli tomu svou přirozenost, jen aby někomu neublížil? To asi ne, co? |
Pam-pela | 97353 |
7.3.2017 15:18:23
Slupko, já si ale nemyslím, že život člověk v celé šířce a smyslu je omezený jen na jeden lidský pozemský život.
Tedy nic "odeslaného" nezmizí...akce má vždycky reakci. Pozemské soudy fungují pozemsky a je to v pořádku...a ano, někdy nesoudí lidsky spravedlivě. Ale prostě před SEBOU člověk neuteče... Mně tohle vědomí stačí k tomu, abych nesoudila druhé a ani se třeba nemstila a neproklínala a tak ...a prostě mám důvěru v tom, že všechno člověk dožene...dřív nebo později. I proto bych nechtěla být v jeho kůži... Což teda na druhé straně neříká nic o tom, co jsem kdysi třeba mohla kdy komu dělat já sama...i když si to (asi naštěstí) nepamatuju...mluvím za sebe, ale mslím, že tím prošli skoro všichni lidi....a právě to, že dneska už neubližují schválně, vypovídá o tom, že na vlastní kůži zjistili, že to prostě - bolí...jak jsem už psala níž. Že by někdo - tedy nějaký člověk se svou nesmrtelnou duší - na úplném počátku vznikl jako dokonalý a stále tu byl na Zemi jako dokonalý, tomu za sebe nevěřím. A právě proto mě to, že lidský soud nepotrestal třeba nacistické zločince, nechává chladnou...nikdo před reakcí na svoje činy prostě neuteče...a není to trest nebo pomsta, skrývá se za tím jediná možnost pochopit, že to prostě druhé bolí. Nevnucuju, je to můj úhel pohledu. |
. . | 133444 |
7.3.2017 14:58:45
Pam-pelo, ovšem ani ty jsi nežila v jeho kůži, takže si jen představuješ, jak bys to prožívala TY. Je ovšem docela dobře možné, až pravděpodobné, že on je v klidu, pohodě, a žádné boží mlýny ho nedrtí.
|
Pam-pela | 97353 |
7.3.2017 14:50:27
...už docela jo, doba se nám asi taky trochu zrychlila
|
Pam-pela | 97353 |
7.3.2017 14:49:50
h.roudo, a ty jsi žila v jeho kůži, aby s věděla, jak mu bylo, když začal stárnout a třeba se bát smrti?
Já bych nechtěla být v jeho kůži...buď bych se dala na obrovské pokání, anebo bych byla smrtelně vyděšená, co se mnou bude... A protože do něj nevidím, nevím... Ale otázka je - je dožití do 92 let výhrou v tomto případě? Jsem ráda, že to nemusím řešit. |
Marika Letní | 140743 |
7.3.2017 9:57:57
Raduno, pokud si kamarádka nechce stěžovat, protože chodí do stejné nemocnice i do CAR, tak bych jí doporučila to pracoviště změnit. Mě dokázali na jednom renomovaném tak psychicky rozložit, že jediná záchrana byla jezdit opravdu přes půl republiky na jiné (soukromé), kde byl přístup naprosto odlišný, nic nebyl problém a ve finále peníze, které jsem platila, nebyly o nic větší než ve státním (stejně jsem musela doplácet i tam). A jsem ráda, že jsem ten krok udělala a šla jinam, podařilo se.
Rodila jsem pak opět na tom původním místě a jen mě to utvrdilo v tom, že tam bych se dítěte nedočkala. Nejen CAR, ale i porodnice - jedna velká továrna a chování (některých) lékařů a sester bylo hrozné. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.