Diskuze : Hlavní : Máme doma prvňáka

Moje nejstarší dítě mělo v první třídě střelenou učitelku a sloupce se 40 čísly byly tak denní dávka úkolů jen z matematiky. Bylo to celé dost absurdní, protože se učili podle Hejného, který takto neučí, a navíc vymyslet 40 příkladů z čísel do dejme tomu 10 nebo 15 je oříšek... no ale ona to dokázala

Mno, to je přesně to, proč tu píšu, že první stupeň je nejtragičtější období z celého školství. I dítě průměrné inteligence zvládne sčítání a odčítání do deseti, aniž by muselo hodiny počítat přiblblé sloupečky. První stupeň tak, jak je koncipovaný, je jistě fajn pro děti z "nepodnětného" prostředí, ze špatných sociálních podmínek nebo intelektově slabší, ale pro průměrný dítě 21. století je úplně mimo. Pak si taky každý rodič myslí, že je jeho dítě geniální, když má na prvním stupni samé jedničky.

Barbar, můj syn je docela nadaný na matematiku, ale teda 60 příkladů v první třídě by nespočítal ani náhodou, spočítal by klidně těžší příklady než počítají děti v první třídě, ale zvládl by jich tak 10. Pak by tu pozornost a motivaci ztratil. On teda ADHD má, ale myslím, že ani pro děti bez poruchy pozornosti to není snadné. Ta vaše třída je nějaká výběrová? V každé třídě se najdou nadprůměrné děti, ale že by takové tvořily 3/4 třídy, to neznám.

"Distanční výuka těžce nesedí dceři s poruchou pozornosti. Prostě to nedává. Včera jsme měli pedagogickou radu a když tam učitelé popisovali problémy s žáky, kteří mají poruchu pozornosti, jako bych ji viděla. Ta děcka s ADD a ADHD jsou na distančce dost v háji."

Tak moje dvě ADHD děti mají přesně opačnou zkušenost. Dcera si libuje, jak odpadá zvukový balast, co ji rozptyluje, kašlání, smrkání, šoupání židle, cvakání tužkou. Konečně se prý může lépe soustředit a není tak vyčerpaná. Ona hodně kompenzuje inteligencí, i na gymplu má samé jedničky, ale po prezenční výuce je vysátá jako citrón. Asi i tohle bude individuální.