Diskuze : Zdraví : Žlučníkové problémy

Romano, nemusíš jim odpouštět. Ale nepřemýšlej nad tím, neřeš to. Čím více se budeš užírat tím hůř ti bude. Málokdo má v rodině ideální vztahy. Já se od části své rodiny odřízla, prostě jsem je úplně vypustila. Od té doby se ničím neužírám, pro mě neexistují. Staré křivdy už jsem zapomněla.

"v mém okolí mají problémy se žlučníkem zpravidla ženy, které se na někoho intenzívně zlobí "

Nejen, ženy Taková ta "lidová moudrost" celkem napovídá.... říká se, že někdo se "žlučuje", je "žlučovitý" o lidech, co se zlobí, vztekají, nejsou v klidu, asi to bude mít něco společného.

Takže po vyloučení jiné příčiny, bych opravdu zapracovala na řešení psychiky, terapií a v případě takových problémů, jak popisuje Romana (nemůže spát, dlouhodobě má problémy), tak fakt AD. A to nejsem ten, co je považuje za řešení kdejakého smutku nebo složité situace.

Romano, to je fakt hrozně líto, že se ti tohle stalo. Spousta věcí, které píšeš, nyní dává smysl.
Nečekej na omluvu, to příliš nefunguje (ačkoli já sama taky vlastně čekám na omluvu, taky mám dojem, že mi ji příbuzenstvo dluží). Jak mi opakovali na terapii: můžeme jenom změnit chování ke svému okolí, a ono potom možná změní svoje chování k nám. Ale raději to nečekejme, nechme se případně příjemně překvapit.
Tchýně se mi kdysi telefonicky omluvila. To jsem koukala jako blázen. Stejně jí ale přístup k nám domů zůstal zapovězený, neumím to racionálně vysvětlit, ale prostě je to takhle lepší. Vím to. Jinak jí ale kdykoli pomůžu, když bude v úzkých. Ale budu to dělat hlavně kvůli MM, abych mu ulehčila.
Děti nechtějí vidět dokonalou matku. Dokážou s ní i prožít a sdílet různé zátěžové situace. NEJDE je ochránit od všech špatných věcí, které život přináší. Moc ale dětem pomůže (a obohatí je to), když uvidí, jak se z těch událostí matka "vyškrábala", že to zvládla. To je pro ně mnohem větší poselství, než život bez starostí.
Potřebuješ si popovídat s opravdu dobrým odborníkem. Hledej pomoc, zasloužíš si ji. Nech si pomoct tam, kde to umějí. Potom se uleví i dětem. U soudu spravedlnost spíš nenajdeš, bohužel (právnička kdysi vyprávěla, jak to u soudů chodí).
Je to ohromnej kříž, kterej na tebe byl naložen, ale prý nikdo nedostaneme větší kříž, než takový, který je v našich silách zvládnout. Přeju hodně síly. Budu na tebe myslet.

Ty nekde ctes, ze jsem psala vysadit?
Psala jsem zkusit prestat…

Romano, co dobrý psycholog? Ne že bych já měla stopro perfektní vlastní zkušenost, ale myslím si, že dobrá terapie je základ. I když jsem tam kdysi pořád brečela, brečela, brečela (až už to bylo faaakt hodně trapný) Vyzkoušela jsem dvě doktorky, obě s naprosto jiným přístupem. Některé momenty, kdy ze mě vytrysklo nějaké zvláštní vyjádření (sebe samu jsem šokovala), nebo jak doktorka reagovala, si budu pamatovat ještě dlouhé roky - jsou to hodně zajímavé momenty - a fakt to člověka posune dál. Některé kapitoly ve svém životě definitivně zavřeš, jiné obrečíš a vyčistíš si to v sobě, něco ještě čeká, až přebolí; něco, cos považovala za svoje slabiny, nově pojmenuješ jako svoje přednosti - takže se ti mnohem líp "dejchá".
Často jsem slyšela názor, že terapie je jenom pro slabochy. Jsem přesvědčená, že terapie je naopak pro statečné, pro ty, kdo se nebojí "setkat se sám se sebou". Anebo se bojí, ale se staženou p.delí do toho stejně jdou.