Ahojky,
ja prozivam taky sve prvni tehotenstvi, ale nemuzu rict, ze si ho vzdycky uzivam. Nekdy se mnou hormony opravdu cvici a citim se pod psa, napadaji me hloupe myslenky a nekdy manzelovi dokazu zavidet, ze se nemusi kvuli miminku nijak omezovat (alkohol, sport...), ale pak mi zase precvakne a uvedomim si, jak jsem stastna, ze mimco v brisku mam a jsem v euforii, najednou delam pro mimiko vse, co je v mych silach a s radosti. Proste se to tak strida, ale nejhorsi byl asi prvni trimestr. Ted je to cim dal lepsi, brisko pomalu roste, za tyden, dva mozna ucitim prvni pohyby a to stoji za to. Mozna je ten zacatek tak tezky, protoze neni lehke si predstavit, ze miminko v brisku opravdu je, i kdyz je videt na ultrazvuku, ale neni citit, mi napr. nebyvalo ani prilis spatne a pribiram pozvolna. Preventivne si brisko mazu kremem Elasi Q, ktery je proti strijim, ale nemyslim si, ze to muze strijim uplne zabranit, pokud ma k tomu clovek genove dispozice, ale je to lepsi nez nic a jen stat u zrcadla a litovat se.
Mejte se vsichni krasne a preji prijemne tehotenstvi a zdrava mimca.