Ahoj Kimmy,
no právě - jsou lidé, kteří mají na jesle ošklivé vzpomínky. Jsou lidé, kteří tvrdí, že to bylo v pohodě. Na druhou stranu neznám nikoho, kdo by nerad vzpomínal na své první roky trávené s mámou(pokud nešlo o patologickou osobu). Vyplývá z toho, že záleží na osobnosti dítěte a na kvalitě jeslí. Je zde ta pravděpodobnost, že dítě nebude na ústavní péči zralé - co pak? Pokud stát zavede takové podmínky, že nebude kroku zpět, pak to odnesou ty děti. Pokud stát zruší RD v roce dítěte, děti budou v těch jeslích nezávisle na jejich pocitech. Jsme stále ještě společnost, kde se řeší rozbitá hlava či bolest břicha - smutek a úzkost se rozchodí .