myslím, že posmívat se budou děti hlavně kvůli jiným věcem než jménu
Ke tvarům jména: máme syna Kryštofa, nikdy jsem nemyslela, že nakonec budeme používat tolik tvarů tohoto j ména, prostě až časem. Stejně tak s Rozulínkou, původně to byla jen Rozárka (s úředním jménem Rozálie) a teď je to od Ještěrky po Rozíka. Moc bych si s tím hlavu nelámala.
Ještě mě tu zaujalo, že někomu oslovení Anna přišlo neosobní. Já zase nemám ráda, když mi někdo řekne Evo nebo Evino. Jakmile to použili naši, znamenalo to průšvih (a Evino byl už průšvih velký)