Ahoj mamko,mám skoro šestitýdenní holčičku a je to nejkrásnější,co se mi v žívotě přihodilo,ale úplně chápu,jak se cítíš.Před rokem jsme se s partnerem odstěhovali z Brna,kde jsem přímo v centru žila celý život,na venkov.Je tu překrásně a užíváme si s holčičkou a našim hyperaktivním pejskem každý den krásné výlety po okolí ,ale bohužel většinou sami.Tatka se nás snaží v této nelehké době,kdy mimo jiné maminkám co jsou na mateřské dovolenné od nového roku chodí mateřská až z tříměsíčním zpožděním,zaopatřit.Všechny kamarádky a známé mám v Brně a tady si někdy připadám jako kůl v plotě a protože se mezi výše zmíněné maminky řadím i já,nemůžu si dovolit ani za nimi tak často zajet.Je mi opravdu někdy ouvej a snažím se vyplnit samotu kocháním se v přírodě,ale obávám se,že to moc dlouho stačit nebude.