Souhlas, Milado, nevím, jestli jsou to magoři, ale některé holčičky jsou zralé začít s nástrojem ve čtyřech letech. Kluci bývají zralí spíš od šesti, někteří i později. Navíc chodit do ZUŠ neznamená jen 2x týdně docházet, ale taky doma pravidelně cvičit.

Co se týče počtu aktivit, mám zkušenost přesně opačnou než Hrouda psala. V prvních třídách naši kluci zvládali víc kroužků, měli skutečně asi každý den jeden (někdy se sešly i dva v jednom dni), většinou to byly kroužky, které je svojí organizovaností nezatěžovaly, protože byly uzpůsobené věku dítěte, povětšinou to byly kroužky vrámci družiny - vaření, korálkování, sportovky, aj. i tenis zkusili. Když dítě skončí ve škole v půl dvanácté, domácí příprava mu zabere max. 20 minut a stejně ve družině min. do tří být musí, takovéhle kroužky zvládá s přehledem a rádo. Navíc jsem přesvědčená, že je potřeba vyzkoušet všechno možné, ukázat dítěti jaké jsou možnosti, aby si mělo z čeho vybrat, i ho sem tam někam popostrčit, aby v pozdějším věku nezůstávalo dřepět u počítače a televize.

Zato postupem věku ve škole tráví víc času, školní přípravou také (i když u našich dětí je to pořád max. 20 min.), ale věnují se už aktivitám více zodpovědným a náročnějším, např. ZUŠ, a už těch kroužků tolik nestíhají, taky už se víc umí zabavit sami, mají pevnější kamarádské vztahy a víc se navštěvují (alespoň u nás to začalo až v 5.třídě). Takže z celého množství dobrovolných aktivit teď v 5.tř. zůstal jen klavír a němčina ve škole, zato min. 1-2x týdně u kamaráda sestrojujou jakési elektronické "věci" (možná kdyby na to existoval kroužek, chodil by tam taky). A s přechodem na gympl očekávám ještě méně volného času a když bude mít čas na klavír, bude rád.