Májko mám dvojčata. Původně jsem s nima chtěla chodit na cvičení a plavání ale po dvou lekcích na cvičení kdy jsem zlitá letěla na místo cvičení, tam přetahovala dvě děti najednou +tašku s věcmi co byli potřeba a nesla jsem si je až do té místnosti kde se cvičilo abych je zase po 30 minutách stejným způsobem vlekla zpět do kočárku a funěla si to domů... Po dvou lekcích Peťa muel do nemocnice, tak jsem to odřekla a pak už jsme se tam nedostali neb se mi to krylo s rehabkou. Plavání jsem už pak ani neřešila, neb se mnou nemá kdo chodit. Klukům je teď rok a půl. Děti mají rádi, ale nikam do kroužků nechodíme. Jdeme za barák na pískoviště, kde je spousta dětí a hodně z nich je od nás ze vchodu, takže se ty dítka znají a půjčují si hračky, hrají si spolu a drží při sobě. Velké holky (10let) si klidně sednou s těma malinkýma a dělají jim bábovičky. To je myslím lepší než leckterý kroužek a je to zadarmo. Nemyslím si že bych kluky nějak sociálně ochuzovala a sebe taky ne. Na pískovišti si pokecám s maminkama a když mám nějakou jooo depkku tak si zajdu do cukrárničky s dětským koutkem a je to... Kluci jsou hrozně aktivní a být doma je nebaví. Hračky jsou okoukané tak co by tu dělali, že. Takže každé odpoledne pokud to jen trochu jde, musíme ven. Stojí přede dveřmi a mají nachystané oblečení a čekají až půjdu já Vím že tu je od 3 let fotbal pro děti a od 4 let karate, docela mě to láká je tam přihlásit. Dle mého to je ideální pro tyhle aktivní dětičky, ale nemyslím, že je to nutnost. Pokud to rodičům vyhovuje, dětičky to baví tak proč něco nezkusit, ale za každou cenu zaplácnout každou volnou chvilku dítěte, aby se nedejbože nenudilo, mi přijde ujeté...