Já začínala, když dceři byly dva, to mi přišlo celkem v pohodě. BYla jsem ve čtvrťáku, když jsem porodila ve zkouškovém druhého . Ještě v šestinedělí jsem šla na zkoušku. Docela jsem se celých pět let bála toho, že děti onemocní a já nebudu moci na seminář. Hlídání jsem měla jen jednou v týdnu a semináře byly povinné a někteří vyučující nepromíjeli ani jeden a muselo se chodit jindy (v lepším případě) nebo až další semestr nebo rok. To byla docela noční můra. Nicméně se to ani jednou nestalo . Náročné bylo období, kdy malý nespal a já si nemohla po poledni psát ani ty seminárky a přípravu do školy. Moc by se bývalo hodilo ještě aspoň jeden volný den na učení a přípravu, možnost zajít do studovny, na nějakou přednášku. Možná , kdyby ses zeptala loni, tak odpovím jinak, ale už mám rok po škole a ta doba mi připadá zpětně fajn . Nemyslela jsem na ptákoviny a nezaobírala jsem se tím, jestli je doma uklizeno, vyžehleno ... a jeden den v týdnu jsem si odpočinula ve škole .