Kždé jméno je hezké, když se hezky řekne a bohužel to platí i v opačném smyslu. Když jsem se seznámila se svým manželem a on mi řekl, že jeho neteř se jmenuje Anežka, valila jsem bulvy, protože jsem nikoho toho jména neznala. A ejhle, uplynulo přes 10 let a Anežek je spousta, nikdo se nad takovým jménem nepozastaví. Poté švagrová dala dalším dětem jméno Zdislava (což jsem si hodně dlouho nedokázala zapamatovat), další holčičce jméno Dorota (Dorotka je moc hezký, ale budou jí říkat zdrobněle, až jí nebude 5, ale 15 let?). Já jsem měla ve jméně svých dětí v podstatě jasno hned. Než jsem se měla narodit, naši se na jménu neshodli, máma chtěla Danu, táta Veroniku. K mé smůle ale rodila máma a tudíž jméno Veronika "zbylo" pro moje dítě. A ačkoliv je to jmémo dost rozšířené, ve školce se potkala jeden rok s jednou Veronikou, další roky ne, ve škole také ne. S chlapečkem to bylo trošku horší, věděla jsem, že chci Matýska, tudíž bylo několik možností. 1) MATĚJ - manželovi se nelíbilo, resp. mu ti připomínalo pohádkového hloupého Matěje. Sice jsem s tím úplně nesouhlasila, ale rozumně jsem ustoupila, protože zbývaly ještě 2 varianty. 2) MATOUŠ se zase moc nelíbil mě, pořád mě napadalo "Šimon a Matouš jedou na rivieru", jenže manžele nechtěl ustoupit. trvalo dost dlouho, než jsem ho přesvědčila na 3) MATYÁŠe, což je krásné jméno, není moc rozšířené, ale hlavně má svátek v únoru (sice není v kalendáři, ale slaví se na Matěje) - což je ve stejný měsíc jako Veronika, kdežto Matouš v září, což by bylo brzy po narozeninách. Obě děti tedy mají svátek v únoru a narozeniny v červenci. Nedávno mi říkala naše dětská doktorka, že jsme byli v její kartotéce se jménem Matyáš první, že se s tímhle jménem dříve nesetkala, ale během jednoho měsíce jí přibyli Matyášové hned 3. Takže vidím, že jsem vybrala dobře, že se jméno líbí i dalším maminám, i když asi brzo budou Matyášci na každém kroku (bude-li to pokračovat tímhle tempem).