...až sem a nedá mi to nezareagovat.
I my máme Elišku. Jméno, které jsem si přála už před šesti lety, kdy jsem čekala Honzíka. Až před dvěma lety jsem se Elišky dočkala, a oslovení ÉÉÉliška mě opravdu točí. Hledala jsem jméno, které nepůjde zošklivit, kterému nepůjde najít nadávka - hodně mi vadilo, když mi ve školce říkali Lenka Plenka Podprsenka.
Na výběr byla dvě jména. Eliška a Štěpánka. No ale copak můžu dát jméno Štěpánka Štěpánová? To by mi holčička hned tak neodpustila. Výběr tedy padl na Elišku.
Jenže i takové jméno jde pokazit. Když zlobí, slýchám Eldo, Elino...
A prarodiče? Taky nám dlouho mluvili do výběru, tak jsme to jednoduše utli. Prošli jsme knihu paní Knappové Jak se bude jmenovat a celou rodinu až do porodu udržovali v napětí. Stáli jsme si na svém a všem říkali, že chlapeček bude Stojan a holčička Kunigunda.