Já bych se přece jen chtěla taky zastat těch náhradních adoptivních rodičů. Samozřejmě, půjdou-li do přímé adopce, musejí počítat s možností, že si to biologická matka rozmyslí. Na druhou stranu realita je o hodně jiná, než představa: mít skutečně doma skoro 3 měsíce dítě a pak ho muset vrátit, je podle mě pro drtivou většinu žadatelů situace na zhroucení, ne-li na něco horšího. Sama si to vůbec nedokážu představit, ani si nedokážu představit situaci, že tohle dítě vrátím a pak budu ještě někdy žádat o jiné...