Lucíku jsem na tom podobně - tchýně bydlí na druhém konci republiky takže vidí vnoučata tak 2x za rok na narozky a moje mamka s taťkou by tak brali 1x týdně abych děti přivezla ukázat na hodinku . Jak jim je vnutím na hlídání třeba na 3 hodiny tak mi za hodinu mamka volá ať už si děti vezmu, že jim z toho jejich věčného řvaní hučí v hlavě - o spaní na noc nemůže být ani řeč a o několikadenním hlídání už vůbec ne. Když jsem měla první dítě malé tak mě ten nezájem o dítě mrzel jako tebe, ale postupem času jsem si na to zvykla a nic nečekám - je to blbé, že nemůžeme s manželem nikam vyrazit, protože nám nemá kdo pohlídat - babi s dědou už chtějí mít večer svůj klid - což chápu, ale vnoučata si takhle s nim vztah nikdy nevypěstujou - starší dítě už nechce k babi a dědovi ani chodit - asi cítí ten nezájem z nich a to jak jim leze na nervy jak je divokej - prostě v klidu nevydrží - moje mamka říká, že nechápe jak můžu mít tak nevychované a neposlušné děti, že já a moji sourozenci jsme poslouchaly jako děti na slovo a to co dělají moje děti jsme si nedovolily.............