ahoj Jančo, reaguji hned, nečetla jsem diskusi, mám prcky od sebe dva roky akorát už zase o fous starší
holce je 5 a klukovi 2 a právě oceňuji, že si spolu dovedou vyhrát najdou společné téma
samo že ne vždy a také se bouchnou a tak
asi jde o to naučit je podporovat si spolu hrát a v prvné řadě nepodporovat rivalitu
bez občasného zvýšení hlasu to u nás také občas nejde ikdyž se to snažím minimalizovat, ale třeba ríci něco dost důrazně neznamená na děti křičet....
já třeba nevynechám pochvalu v momentě kdy si spolu hezky hrajou.vždy to pozitivně okomentuji, že si hezky hrají, dohodli se a tak, že to umí
no když zrovna o něco se přou tak se je snažím dovést k domluvě, že třeba nejdřív jeden a pak se vystřídají a nabídnu něco jiného ke hraní
nefunguje to vždy to je jasný
co nedělám je upřednostňování třeba kvůli věku že je malý nebo velký (na to jsi ještě malý, na to už jsi velká nebo tak),aby jeden nežárlil na druhého. stejně tak si odpouštím větu : jsi velká tak ho to učíš....holka není odpovědná za to, jak se bráška chová a spíš to vyvolává zase vztek na sourozence, že kvůli němu nemůže něco dělat...rozhodně neexistuje : tak mu to nech on je ještě malý..ona nemůže brát nic jemu a on jí, jinak to také vbuzuje různý negativní pocity jeden vůči druhému si myslím

to výš že se perou, ale když to porovnám třeba se vztahem jejich sestřenice a bratrance, ti vyloženě vymýšlejí, jak druhému udělat něco naschvál a také mají od sebe dva roky
co si myslím, že u nich dělá zle je, že o skoro vše soutěží...kdo bude první tam.....jak nevinná věta....ono to bude ale asi složitější
vydrž až také trochu povyrostou, teď jsou ještě malinký