Já vzala kluky na zákrok, dokud byli malí - teda staršího skoro ve třech (dle mého pozdě - už to "řešil", když ho to první dny pálilo při čůrání), mladšího v roce a půl (zákrok i následnou péči zvládal bez potíží).
Nebylo třeba až tak radikálně zasahovat, takže bez narkózy i analgosedace, zvolila jsem zkušenou chirurgyni (bože, to je slovo!!!) a navíc lékařku, které nevadila moje přítomnost.
Názorově se v tomto i lékaři docela liší - chirurgové jsou (logicky) pro invazivní zákrok, což navíc podtrhují jejich klinické zkušenosti - těch zánětů atd. tam vídají dost a dost, takže se jejich přístupu člověk divit nemůže.

Dneska bych možná řešila lokální anestetikum (EMLA).

Jinak je pochopitelně třeba to hodnotit případ od případu, takže konzultace u rozumného specialisty je, dle mého, na místě.