mi se právě vždy líbil ten model, jaký fungoval u nás: odpoledne se otec zavřel v obýváku, kde nastrojil stromeček, nachystal dárky - my jsme tam už nesměli (bylo to těsně před večeří). Po večeři "šel otevřít Ježíškovi okno", honem zapálil prskavky a zapnul světýlka a volal nás, že Ježíšek je tady... my ho samozřejmě nikdy nestihli.
Ale ten pohled, kdy člověk vidí stromeček nastrojený, včetně prskavek, je vždy nezapomenutelný.
Když jsme už byli větší, tak jsme si vymohli zdobení a akorát se u toho s bráchou hádali apod...

U manžela právě vždy zdobili stromek den předem a to mi příjde, že už není ono, stromeček se tak rozvoní dříve (zásadně živý), už je to jiné, alespoň pro mně.

A když jsme loni viděli toho našeho tříletého cvrčka, jak nevěděl, kam se dřív podívat... stojí mi to za trošku námahy.

Navíc - letos budeme mít cvrčky dva (druhý syn bude mít rok), mám strach, že když bude stromek moc dlouho před Ježíškem, taky by ty naše dva rošťáky nemusel přežít...