ne z lakomství. např. když mě zastaví houmless a řekne, že nemá na pivo nebo na panáka , dám víc, než si řekl.Stejně tak jako když mě zastavil chlap, prohlásil, že ho propustili z vězení a nemá na cigára. Ale, když někdo dělá psí oči a vykládá něco dojemnýho, tak se ve mně něco sekne, chladně odmítnu a odejdu - a dost často mě to mrzí, nejvíc jedna stará paní ,co mě zastavila, že nemá na léky, jenže se tvářila moc dojímavě, tak jsem se zasekla a když me to za dvě minuty začalo mrzet, tak už tam nebyla. Dodnes si říkám, že na ty léky možná fakt neměla. V Brně se mi to stává pravidelně, že mě někdo žádá o peníze na ulici, ale reaguju naprosto stereotypně i když se pak zaklínám, že příště budu soucitnější - na přidrzlé a přímé žádosti reaguju vstřícně a na dojimavé odmítavě - a znova a znova. Mám asi nejakou vadu nebo něco.