Peníze za domácí práce rozhodně nedávám. A ani neoznačuji práce jako "pomoc", protože je uhozené, aby "pomáhali mamince" třídit jejich vlastní ponožky, ne? Tím bych stavěla do role služky, co má vše na hrbu, a oni mi milostivě s něčím pomůžou...
Máme prostě pravidla, co kdo dělá. Symbolicky se musí zapojit i mladší syn (tzn. např. starší uklízí celou myčku, mladší jen příbory). Ale starší synovec (bydlíme v jednom 3-podlažním domě) myje za peníze schody a chodbu. Páč to nikdo nechtěl dělat...
Můj 9-letý syn dostává pravidelné-symbolické-kapesné (od 1.třídy 10,- týdně, teď 20,-) a myslím, že ho to navedlo k přemýšlení. Že nebude utrácet za předražené sladkosti ve školním bufetu, když může totéž koupit u nás v obchůdku levněji. Že když chce Kindervejce, musí si korunky našetřit a týden si nekoupit nic.Tak snad to aspoň k něčemu je.
Co se týče dárků, vozí z výletů, škol v přírodě apod. a je to většinou jen pro radost, ale k nepoužití. O to víc mi dělá radost učitelka ve škole, s dětmi vyrábí opravdu použitelné věci (dárky), žádné lapače prachu-hedvábné šátky (nosím!), pouzdro na brýle(babička používá!), malovaný hrnek (piju kafe jen z něj!). Ale chce to velkou nápaditost.