Moc dobře ti rozumím, já když vidím další keramický dáreček, tak v duchu úpím.
Ale malé děti vlastně nemají jinou možnost než něco vyrobit. A když si to tak přeberu, tak mám mnohem větší radost z toho keramického nesmyslu, na kterém je vyryté srdíčko a pracně uhňácané kytičky, než bych měla třeba z mýdla. Dítě do té práce vkládá srdce.
A nevím, jak bych dětem třeba řekla, že tetě nemají dávat vlastnoruční dáreček, neb jich má už hromadu a ony by pak vlastně neměly co dát. Většinou teda dávají něco, co není úplně příšerné. Třeba loni děcka společně nazdobily láhev od kafe jako vázičku na sušené růže, měla je v podobné láhvi, ale nezdobené. Nebo jednou vyráběly magnetky na ledničku atp.