Taky mě přijde placení dětí za domácí práce podivné. Stejně tak jak v dětství pomáhají přiměřeně věku by měly v dospělosti přispívat penězy, pokud jsou výdělěčně činné, samosebou. Mama hotel se pak nekoná :-D Všichni tu bydlíme, tudíž se všichni snažíme, přiměřeně věku a zdravotnímu stavu
A sama si vzpomínám, jak jsem kupovala našim dárky hned jak jsem se dozvěděla pravdu o Ježíškovi. Brala jsem to jako přestup do světa velkých....
Pokud jsem si chtěla např. asi v 9 letech něco vydělat, pomáhala jsem třebas tátovi v práci. Lakoval auto a já mu pomohla čistit okna od barvy, nárazníky atd., prostě takovou tu piplačku, co by zvládl za pár minut, ale já měla pocit, že skutečně pracuji, navíc v dílně a tudíž si mzdu zasloužím. Nedřel mě z kůže, ale zadarmo to taky nebylo. A nebylo to ani o mytí nádobí a podobných domácích povinnostech.
Brala jsem to tak, že dospělí mají jako povinnost zaměstání, děti školu, ve volném čase domácnost dohromady...a za vysvědčení jsem dostala dárek, třeba album na známky, od babičky 100,- Kčs, to bylo jako u dospělých prémie či osobní ohodnocení.
Snažím se to podobně dělat se synem. Je mu 14, loni mě dal jako dárek vázu z Ikea, moc jsem si ji přála. A domluvil si to se švagrovou, že až tam pojedou , tak ji koupí a dovezou mu ji, protože ve 13 sám tak daleko nesměl. Hloupá váza za 50 korun je ta nejcennější a nejkrásnější váza, co svět kdy viděl. Aspoň pro mě. A kdo kdy dostal od vlastního dítěte dárek od srdce, ví o čem mluvím :-D
Předchozí