Taky mám tento problém,mám 12-ti letého syna a asi tak poslední 3 roky mi připadá,že dát mi dárek k narozeninám,nebo k svátku,to je něco,k čemu se přece on nesníží.Moc mě to trápí,já nečekám dary,ale kdyby přišel a popřál mi všechno nejlepší a dal pusu,tak jsem max. spokojená.Syn je z prvního manželství,sám ví,že já na něho nikdy s dárkem nezapomenu,i když jsem si taky říkala,jak on na mě,tak já mu to taky udělám,aby viděl, jak je to strašně kruté, ale nedokážu to, stejně mu jdu popřát.Máte nějakou radu,nebo víte snad,čím by to mohlo být?Díky,Ivana.