U staršího syna ve třídě je kluk, kterýho bych doma opravdu nechtěla. Ale neznám jeho rodiče, nikdy jsem je neviděla na žádný schůzce, tak těžko říct, co je v něm a co je práce rodičů. Ale vím, že učitelka z něj byla na mrtvici od první třídy. On třeba nepozorovaně prohledával dětem tašku a třeba vyměnil svačinu cizí za svou /protože tak cizí mu prostě přišla lepší/, vyměňoval takhle tužky, pera, pastelky, gumy a tak. Těm dotyčným dětem to samozřejmě vadilo strašně, ani se nedivím. A pak se zjistilo, že jeho rodiče se ho na nic neptají, prostě mu dají svačinu a pomůcky a oblečení, které uznají za vhodné a jemu nedají vůbec v ničem na výběr. A on pak úplně šílel třeba z obyč. tužky s obrázkem, kterou měl soused, nebo ho úplně dostávala tužka s gumou na konci - takovýhle pitomosti. Jenže než se přišlo na důvod, to byl horor. A pak prý taky rozhovor s rodiči a přesvědčit je o jiném způsobu výchovy. A pak to ustalo. Přitom ten kluk je z mého pohledu hodný, ale rychleji dělá než myslí. Co mě stálo vysvětlit mu, že nemůže bojovat s mým mladším synem v karate, i když jsou na stejné úrovni, protože syn je o 4 roky mladší a 20 kg lehčí, takže by mohl mého syna zmrzačit. On to prostě nemohl pochopit, ale pak naštěstí pochopil a je zas klid.
Věhlas na celé škole získal, když zapálil řadu thují před školou. Tam mě poněkud zarazilo, že je nemusel vysázet. Když moje děti něco zničí, musí to nahradit - třeba znovu vysadit a pak se o to starat tak dlouho, dokud stromek není sám životaschopný.
Ale jak říká učitelka - on je prostě zvláštní.