do skolky i skoly chodi dopravni policajit nekolikrat za roka a uci je pres cestu chodit. a rikat co je dulezite, jak se maji chovat.No, Danielo, problém je, že třeba v Praze by ti policajti spíš měli dělat povinné pravidelné školení řidičům
Já, jako NEřidič ze strachu nechci moc hodnotit dopravní situaci, ptž přeci jenom uznávám, že (můj) strach má velké oči... nicméně takové neokecatelné věci: u našeho baráku na křivožatce mě párkrát málem srazil debil s mobilem za volantem, když jsem přecházela na svoji zelenou (mezitím co on ignoroval svoji ne oranžovou, ale červenou).
(Bod pro město - na křižovatce udělali uprostřed ostrůvek pro přecházející a ubrali tak pruh pro auta, čímž je pro ně těžší profrčet křižovatkou na červenou.) Obdobné problémy mívám při přecházení bez semaforu - v jednom pruhu auto zastaví, ve vedlejším se řítí dál, kolikrát se obtížně odhaduje, jestli řidič hodlá přibrzdit nebo ne...
Druhý neokecatelný - auta často parkují přímo před přechodem, takže děti při přecházení nemají šanci vidět do silnice a řidiči naopak nemají šanci vidět děti na chodníku
Jako zkoušela jsem to s nimi, u školy mají takovou hezkou silnici do kopečka, kde auta jedou fakt pomalu, tak jsem holku poslala, ať jde sama... u přechodu (za parkujícím autem) stála asi pět minut, pak už jsem to nevydržela a přišla za ní a teprve tehdy nás auta pustila
Jako já nebudu svým dětem říkat: vlez naslepo do silnice a modli se, aby to auto ubrzdilo
Takže starší začala do/ze školy chodit sama skoro v devíti letech a mladší (6,5 let) chodí jenom v jejím doprovodu, samotnou bych ji nepustila. Mají přísný příkaz přecházet jenom na světelných přechodech.