Přidat odpověď
No, mě se líbí jména většinou v původním stavu, s ambicemi to nemá co společného. Hrozně se mi kdysi líbilo Richard, ale představa, že mu někdo říká Ríšo mě dokonale odradila. Pod jménem Ríša si představím psa.
Děti oslovuju jejich jménem (Tomáši, Ondřeji), nebo zkrácenou verzí - Tome, Ondro. Jsou jim 5,5 a 3 roky. Nic hanlivého na tom, že kojenci řeknu Ondřeji, na tom není.
Dcera je Sára a říkám jí Sáro nebo Sáruš. Výjimečně Sárinko.
Nejméně chápu, když někdo pojmenuje dítě hezkým Jan a říká mu Honzíku... jedna moje kamarádka říká Janíčku a to se mi líbí.Ale to je vše otázkou vkusu.
Předchozí