No já se obecně držím pravidla že daný jméno (a slovo jakékoli) vyslovuju v jazyce v jakém je psané, pokud to není čínsky že zejména pokud je to anglicky, to snad dnes umí každý. Jako když jsem poprvý zahlídla reklamu na zubní pastu colgate čtenou "kolgáte" jsem byla mrtvá to samé čtení léků a podobně, kurnik když mám něco co má evidentně anglickej název tak to nebudu přeslabikovávat s německou výslovností, ale třeba co je to Neocate jsme se v lékárně dohadovali dost dlouho, než mě napadlo jim to napsat Čtení anglických jmen německy mi přijde stejně úchylný jako v češtině oblíbené přidávání -ová u cizinek.
Hele jak by se manžel tvářil kdyby v ČR jeho příjmení četli důsledně česky?