jednou,když byla starší dcera v první třídě,jela jsem autem kolem cestičky kudy šli děti o velké přestávce na hřiště svačit a hrát si..bylo po dešti a sem tam zablácená louže..v té krátké chvíli jsem zahlídla,jak jiná holka to mojí strčila do té louže a ještě jí tam přidržela a ta moje žížala hubená se ani nebránila..
zastavila jsem,vylezla,jako tygřice doběhla skupinku dětí a toho nic netušícího parchanta jsem za vlasy vytáhla do výše mého obličeje a zařvala TY HAJZLE!! čuměla na mě neschopna slova jak se lekla,ani nebrečela a jak jí to muselo bolet..myslím,´že do dnes nemluvíučitelka dělala že nic nevidí,protože moci ona,udělá to taky..od té doby byl od ní klid.