Jano ...já myslím že tě chápu...
Ještě jedna věc kterou snad také lidi tady pochopí.
První dítě - dcera - měla oba dva termíny na jeden den....opravdu se v ten den narodila....nechali mě přez 10 hodin rodit i když věděli že je ve špatné poloze...prostě se pohnula a šla ven jakoby krkem. A od té doby se všechno sypalo...kojila jsem jí dlouho.....pak mi přišli na RS tak jsem se musela rozhodovat jestli podstoupit dlouhodobou léčbu, zažádali jsme si o adopci ale díky tomu že jsme narazili na špatnou paní na sociálce v Praze čekáme na mimi dodnes....jsme už 2 roky schválení jako adoptivní rodiče. O "urážkách" kterých se nám během adopčního řízení dostalo radši ani nemluvit....pak nám doktorka řekla ať se tedy pokusíme o další vlastní...opět bylo na váhách jestli ano nebo ne....přece jen u RS rizika jsou....a to dost. Rozhodli jsme se pro mimi a povedlo se hned na poprvé...teď zase tohle s tím termínem...nemluvím ani o dalších důležitých rozhodnutích které se týká mé rodiny...manžela vezu pozítří na operaci kolene....
Já už jsem prostě z těch životních rozhodnutí nějak unavená a tak prostě beru to co mi někdo nabídne....a vypadá to alespoň trochu schůdně...stresy mi totiž opravdu moc škodí!