Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla,
že se vrátím o půlnoci.
"Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o minutu později!" prohlásila
jsem a vyrazila. Ale večírek byl fantastický.
Drinky, tanečky, znovu drinky a znovu tanečky , ještě víc drinků... bylo
to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!!! Když jsem
se vrátila domů, byly tři hodiny po půlnoci.
Vcházím do bytu, jako myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou
kukačku v hodinách, jak kuká třikrát! Když jsem si uvědomila,
že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě
devětkrát... Byla jsem na sebe velice pyšná a pokojená, že i když
jsem vožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad - podařilo se mi
vyhnout nepříjemnosti s manželem...!!!
Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.
Ráno, během snídaně, se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku. A
tak říkám, že
přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by
měl nějaké podezření. "To je skvělé, jsem zachráněná..!" pomyslela
jsem si a otřela pot z čela. Manžel se na mě po chvíli vážně podíval a
povídá: "Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny."
Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: "Aaano? A proč, miláčku?
A on na to: "Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom - nevím,
jak to udělala - vykřikla Ó bože!,
znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát
a upadla smíchem na podlahu.
Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom
se svalila vedle mě, a zatímco
kukala naposledy, hlasitě si uprdla. Pak začala chrápat....