no tak tohle je téma na mě jak šité..před 5ti lety jsem msueal nechat utratit skotáčka, měl ajsem ho ještě od mamči,b yla to poslední živá vzpomínk anani, jenže prodělal několik mozkových mrtviček a tap oslední mu dala zabrat, nedokázal pak nic pozřít ani se napít, tak sjem snímejla zas na veterinu a nechala ho uspat, bylo to pro mě staršně těžké rozhodnutí, jenže jsem ho nedokazala nechat trpět, celou dobu sjem byl au něja jen jsem viděl aten vděčný phled, že je to úleva..dlouhojsem to bez psa nevdyržela a měl nástupce, měli jsem bulíčka, ano měli, museli jsem ho na mIkuláše nechat utratit, selhaly mu ledviny, bohužel dosti běžné onemconění u bulíků, bohužel neléčitelné, většinou se to zachytí ve fázi, že už psovi není moc pomoci, sice dieta, infuze, a tak, jenže pak to co sežral, tak po delší době vyzrvátil nenatrávené a ke konci už jen s krví, celý den tu jen ležel a třásl se, jak mu bylo zle..bylo to pro nás tak těžké rozhodnutí a obzvlášt pro manžu, bo to byl vůbec jeho první pes v životě, já musla zůstat doma, on si vzal ten nevděčný úkol na starost, psa odvezl na veterinu, ten ještě se vítal s dr, je to našekamarádka, a ta mu s bolestí v srdci dal atu poslední ulehčovačku, i pro ni to bylo těžké, bo našeho psa zanla a byl to ten největší dobrák pdo sluncem.Vážil chudák už jen 22kg a kdyby neměl vodu na srdci a plicich, tak by vážil ještě mín, KDyž to byl pes v plné koncici, byl to krásný svalnatý pes, plný života. Nehjhorší bylo pro manžu ten pocit, že tam šel s živýmpsem a odchzel s bezvládným navždy spícím psem,ael už bez bolestí a utrpení..a jel ho pohřbít na to jeho nejoblíbenější místo, na chatu, máme hokousek odchajdy, kde to ten náš pesan miloval.Měli jsem k němu ještě štěndo, jenže to nám jako naschvál také onemocnělo nějakou revmatoidní artritidou a ta je u štěnat také téměř nelečitelná, a stojí to majlant a ještě a léčba není jistá, tu sjem utráceli koncem září..takže toho utrácení máme ted za sebou mraky a není to opravdu nic příjemného,ale v tomhel maj ta zvářata výhodu, že jim člvoěk ten odchod může usnadnit a je to bez bolesti.

uff, jsem se tu u toho rozbrečela, staršně moc bych ten čas chtěla vrátit , chybí mi tady ten bilý otravon a šťouchal, děti se furt ptají, kdy budem mít nového pejska, staršímu(3,5let) jsem řekli pravdu a pochopil to.Zařekli jsemse, že psa ted dlouho ne,ale a jaře by měl amít kamoška zas štěnda bulíčků,takže to asi nevydržíme a kčerstvě narozenému mimi přibude ještě psí mimi.Nedokážem bez psa být a dětem to moc chybí.

K tvému dotazu, je to těžké, asi bych také zkusila ještě nějakou rehabilitaci, cvičit, masírovat a uvidiš, hlavně v teple.operace u tak starého spa, už asi nemá moc smysl, stojí to šílené peníze a vysledek je nejistý. Pokud by ale pesan měl trpět, začal mít rable s vyměšováním, asi bych se rozhodla pro tu injekci a zbytečně to neprodlužovla, trápí se pes i vy.