Syn uměl číst (po písmenech, ale celé věty), sčítat, odčítat do 100 (ale pomalu). Během října začal číst více-méně plynule. Nijak jsme to neřešili - má dost starostí se soustředěním i tak. Po pravdě - v jeho případě bych řekla, že zaplať pánbu, že měl náskok před dětmi. Strašně dlouho mu trvá si vůbec pomůcky připravit, sbalit aktovku a podobně.... Čas který mu zbývá, díky tomu, že se vlastně nic učit nemusí využívá jinak - hraje na 2 hudební nástroje, sportuje.

Hůř bude asi s dcerkou, které bude na jaře 5 a čte asi jako syn při nástupu do školy. Rozhodně ji tam ale příští rok nedáme (i když nás na tuto možnost ve školce upozornili) a hledat speciální školu také nebudeme, ačkoli s pozorností, na rozdíl od svého bratra, problémy mít asi nebude.